Dlouhodobé investování do ETF: Proč zvažovat strategie s nízkou korelací?

Dlouhodobé investování do burzovně obchodovaných fondů (ETF) je osvědčený způsob, jak se podílet na růstu akciových trhů. Ani portfolio rozložené mezi desítky či stovky společností však není chráněno před výraznými ztrátami během tržních krizí.

S rostoucí hodnotou portfolia se navíc mění otázky, které by si měl investor klást. Vedle „Jak dosáhnout vyššího výnosu?“ začíná být důležitá i jiná: Není moje portfolio příliš závislé na vývoji akciového trhu?

Právě proto má smysl zkoumat další zdroje výnosů, zejména strategie s nízkou korelací, které mohou přispět k lepší diverzifikaci portfolia.

1. ETF diverzifikují akciové investice, ale ne vždy tržní riziko

Akciové ETF omezují riziko spojené s držením několika málo jednotlivých akcií. Portfolio složené převážně z akciových ETF však zůstává výrazně vystavené celkovému vývoji akciových trhů.

Například ETF zaměřené na velké americké společnosti a technologické ETF sledují různé indexy. Přesto na ně mohou působit stejné ekonomické faktory a při výprodeji na trhu mohou obě investice klesat současně.

Vlastnit více ETF ještě neznamená mít více nezávislých zdrojů výnosu.

Historické maximální propady známých ETF (MDD)

Maximální propad (Maximum Drawdown, MDD) vyjadřuje největší pokles hodnoty investice od předchozího maxima k následnému minimu během sledovaného období.

Historie ukazuje, že i široce diverzifikovaná akciová ETF během velkých tržních krizí zaznamenala propady přesahující 50 %.

Srovnání historických maximálních propadů ETF SPY, QQQ, VOO a tchajwanského ETF 0050
Období největších historických propadů: SPY (2007–2009), QQQ (2000–2002), VOO (2020) a tchajwanské ETF 0050 (2008).

Poznámka k údajům: Graf uvádí přibližné maximální propady jednotlivých ETF od jejich založení. Sledovaná období se liší a výsledky mohou záviset na zohlednění dividend, frekvenci dat či metodice výpočtu. Uvedené hodnoty proto nelze přímo použít k seřazení ETF podle rizikovosti.


Největší propad ETF od jeho založení nemusí odpovídat nejhlubšímu poklesu, který v delší historii zaznamenal podkladový trh.

Příkladem je VOO. Tento fond vznikl v roce 2010, a neprošel tedy globální finanční krizí v roce 2008. Index S&P 500, který sleduje, však během této krize zaznamenal mnohem hlubší propad. Vývoj v daném období lze sledovat prostřednictvím historických dat indexu nebo ETF SPY, které existuje déle.

Podobné omezení má i tchajwanské ETF 0050, založené v roce 2003. Jeho skutečná historie výkonnosti nezahrnuje předchozí výrazné medvědí trhy na Tchaj-wanu. Například při splasknutí akciové bubliny v roce 1990 klesl hlavní tchajwanský akciový index TAIEX přibližně o 80 %. Šlo ovšem o historický pokles širšího trhu, nikoli o skutečný nebo modelovaný propad ETF 0050.

Z toho plyne důležité poučení: Kratší investiční historie a absence velkých krizí v dosavadních výsledcích neznamenají, že fondu do budoucna hrozí menší tržní riziko.

Při posuzování rizik ETF se proto vyplatí sledovat nejen historii samotného fondu, ale také chování jeho podkladového trhu v delších ekonomických cyklech.

To nijak nezpochybňuje smysl dlouhodobého investování do ETF. Připomíná to však zásadní rozdíl: Dlouhodobý výnos a ztráty, které musí investor během investování překonat, jsou dvě odlišné věci.

Pro investory s větším majetkem, před odchodem do důchodu nebo s plánovanými pravidelnými výběry může hluboký propad znamenat více než jen dočasnou účetní ztrátu. Může narušit jejich finanční plány.

Nabízí se proto otázka: Mohou další, odlišné zdroje výnosů snížit závislost portfolia na akciovém trhu?

2. Proč mají strategie s nízkou korelací smysl?

Přínos strategií s nízkou korelací nespočívá v tom, že by dokázaly předpovědět další burzovní propad. Jejich potenciální výhodou je možnost dosahovat výnosů, které nejsou plně závislé na růstu cen akcií.

Nízká a záporná korelace: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Korelace vyjadřuje, do jaké míry se výnosy dvou investic pohybují společně.

Korelační koeficient (Correlation) nabývá hodnot od -1 do +1. V praxi lze rozlišit tři základní situace:

  • Kladná korelace (blízko +1): Výnosy se zpravidla pohybují stejným směrem. Obě investice tak mohou současně růst i klesat.
  • Nízká korelace (blízko 0): Mezi výnosy není zřejmý stabilní lineární vztah. Když jedna investice roste, druhá může růst, klesat nebo zůstat téměř beze změny.
  • Záporná korelace (blízko -1): Výnosy mají tendenci pohybovat se opačnými směry. Když jedna investice roste, druhá zpravidla klesá.

Nízká korelace není totéž co záporná korelace.

Pro investory do akciových ETF je tento rozdíl zásadní.

Strategie s nízkou korelací automaticky nevydělává pokaždé, když akciový trh klesá. Znamená to pouze, že její výnosy nemusí kopírovat směr akciového trhu.

Akcie i kvantitativní strategie tak mohou prodělávat současně, přestože jejich historická korelace byla blízká nule. Ani historicky záporná korelace nezaručuje ochranu při každém poklesu trhu.

Možný přínos spočívá v kombinaci různých zdrojů výnosu, které se nevyvíjejí vždy stejně. Nejde o očekávání, že jedna investice automaticky vyrovná každou ztrátu druhé.

Jak může nízká korelace snížit volatilitu portfolia?

Srovnání roční volatility portfolia při různých podílech akciového ETF a strategie s nízkou korelací

Představme si modelové portfolio se dvěma investicemi:

  • Akciové ETF: Roční volatilita 20 %.
  • Alternativní strategie: Roční volatilita 15 % a nulová korelace s ETF.

Pokud by celé portfolio tvořilo pouze akciové ETF, jeho roční volatilita by činila 20 %.

Za uvedených předpokladů by při rozložení 80 % do ETF a 20 % do alternativní strategie klesla volatilita portfolia přibližně na 16,3 %. Při poměru 60 % ETF a 40 % alternativní strategie by se snížila zhruba na 13,4 %.

Jak je možné, že přidání další rizikové investice sníží celkovou kolísavost?

Protože riziko portfolia nezávisí jen na kolísání jednotlivých investic, ale také na tom, jak se jejich výnosy vyvíjejí ve vzájemném vztahu.

Pokud se hodnoty dvou investic nepohybují vždy současně stejným směrem, jejich výkyvy se mohou částečně vyrovnávat. Výsledné portfolio tak může kolísat méně.

Právě v tom spočívá potenciální diverzifikační přínos strategií s nízkou korelací.

Čísla v grafu jsou však pouze matematickou ilustrací založenou na konkrétních předpokladech, nikoli skutečnými výsledky obchodní strategie. Nižší volatilita nezaručuje menší maximální propad ani vyšší výnos.

Rozhodující je, zda nová strategie po zohlednění výnosů, poplatků, obchodních nákladů a rizik skutečně zlepší portfolio a přiblíží investora k jeho finančním cílům.

Cílem nemusí být najít jedinou investici s nejvyšším výnosem. Důležitější je sestavit portfolio, v němž se různé zdroje výnosů vhodně doplňují.

3. Výnos je důležitý. Stejně tak kontrola propadů.

Roční výnos je užitečný ukazatel, ale neříká vše. Neméně důležitá je otázka: O kolik musí portfolio po velké ztrátě vzrůst, aby se vrátilo na původní hodnotu?

Představme si portfolio, jehož hodnota klesne z 10 milionů na 8 milionů. To představuje propad o 20 %. Aby se však z 8 milionů vrátilo na 10 milionů, musí vzrůst o 25 %, nikoli o 20 %.

Čím hlubší ztráta, tím náročnější návrat

Jaký procentní růst je potřeba k vyrovnání investičních ztrát ve výši 10 %, 20 %, 30 % a 50 %

Po ztrátě 10 % je k návratu na původní hodnotu potřeba růst přibližně o 11,1 %. Po ztrátě 30 % už o 42,9 %. Pokud portfolio ztratí polovinu své hodnoty, musí následně vzrůst o 100 % – tedy zdvojnásobit se.

Čím hlubší propad, tím vyšší výnos je potřeba k jeho vyrovnání.

V tomto světle získávají historické propady ETF z první části článku další význam. I dlouhodobě perspektivní investice může projít obdobím ztrát, jejichž vyrovnání trvá značnou dobu.

Dlouhé zotavování může být obzvlášť problematické pro investory, kteří potřebují z portfolia pravidelně čerpat prostředky nebo mají konkrétní finanční závazky.

Dlouhodobé investování by se proto nemělo soustředit výhradně na co nejvyšší výnos. Stejně důležitá je velikost možných ztrát a jejich důsledky.

Řízení rizika výrazných propadů při současné snaze o přiměřený výnos může investorům pomoci držet se jejich dlouhodobého finančního plánu.

Jednou z možností je zkoumat různé zdroje výnosu. Ne proto, že by některá strategie dokázala ztrátám zcela zabránit, ale protože vhodná kombinace může snížit závislost portfolia na jediném tržním rizikovém faktoru.

4. Jak hodnotit skutečné výsledky kvantitativní strategie?

Když už rozumíte významu korelace a maximálních propadů, přichází další krok: posoudit, zda konkrétní kvantitativní obchodní strategie patří do vašeho portfolia.

Začněte ověřitelnými výsledky reálného obchodování, nikoli pouze uváděným ročním výnosem.

Externí platformy pro sledování obchodních výsledků, například Myfxbook, umožňují prohlížet historii obchodů a statistiky výkonnosti. Investor tak může lépe posoudit, jakých výnosů strategie skutečně dosáhla a jaká rizika při tom podstupovala.

Ověření obchodní historie třetí stranou však není totéž co nezávislý finanční audit a neposkytuje záruku budoucích výsledků.

Nesledujte jen zisk. Důležitý je celý obchodní vývoj.

Při hodnocení kvantitativní strategie se zaměřte především na čtyři oblasti:

  • Historie reálného obchodování: Jak dlouho strategie funguje na skutečném trhu? Prošla různými tržními podmínkami?
  • Výnosy a maximální propad: Jak velký pokles hodnoty musel investor podstoupit při dosahování vykazovaných výnosů?
  • Finanční páka, expozice a náklady: Využívá strategie páku nebo drží významné otevřené pozice? Jaké poplatky a obchodní náklady se s ní pojí?
  • Korelace se stávajícími ETF: Liší se vývoj jejích výnosů natolik, aby mohl přispět k diverzifikaci současného portfolia?

Výsledky reálného obchodování poskytují přímější doklad skutečně provedených transakcí. Minulá výkonnost však nezaručuje budoucí výsledky.

Pokud prezentovaná historie zahrnuje také backtesty nebo simulace, měly by být tyto výsledky jasně odděleny od skutečného obchodování.

Pro investora, který již drží ETF, nemusí být cílem najít strategii s nejvyšším výnosem. Podstatné je zjistit, zda přináší užitečný další zdroj výnosu při přijatelné míře rizika.

5. Potřebujete vedle ETF i jiné investiční strategie?

Ne každý investor do ETF potřebuje do portfolia přidávat kvantitativní strategii.

Pokud vaše současné investice odpovídají cílům, toleranci k riziku i potřebě likvidity, může být zachování dosavadního rozložení zcela rozumné.

S rostoucí hodnotou portfolia se však vyplatí položit si několik otázek:

  1. Koncentrace tržního rizika: Jak velká část mého majetku závisí na vývoji akciových trhů?
  2. Schopnost ustát propad: Ohrozil by výrazný pokles portfolia mé plány na důchod, plánované výběry nebo jiné finanční cíle?
  3. Ověřitelné výsledky a řízení rizik: Má navrhovaná strategie doložitelnou historii reálného obchodování a důvěryhodný systém řízení rizik?
  4. Přínos pro portfolio: Zlepšilo by její zařazení celkové rozložení investic i po započtení nákladů a rizik?

Samotná nízká korelace není dostatečným důvodem k investici.

Nová strategie stojí za zvážení pouze tehdy, pokud její výnosový potenciál, rizika a praktické podmínky odpovídají celkovým finančním cílům a možnostem investora.

Závěr: ETF si ponechte, ale přemýšlejte o širší diverzifikaci

Dlouhodobé investování do ETF zůstává pro mnoho investorů rozumným přístupem. Zvažovat strategii s nízkou korelací neznamená opustit stávající ETF.

Důležitější je položit si otázku:

„Není moje portfolio příliš závislé na stejných zdrojích tržních výnosů? Mohla by jiná strategie podpořit dlouhodobý růst a zároveň pomoci lépe řídit riziko?“

Pro investory s dlouhodobými pozicemi v ETF je pochopení historických maximálních propadů, korelace výnosů a dopadů různých způsobů rozložení aktiv praktickým základem pro kvalitnější správu portfolia.

Při posuzování strategií s nízkou korelací začněte třemi klíčovými oblastmi:

  • Ověřitelné výsledky reálného obchodování: Prověřte skutečné obchodní výsledky, délku historie a související náklady.
  • Historie rizik a propadů: Zjistěte, jak se strategie chovala v různých tržních podmínkách.
  • Korelace s vašimi ETF: Porovnávejte výnosy za stejná období a posuďte, zda strategie nabízí smysluplnou diverzifikaci.

Rádi sdílíme poznatky a diskutujeme o výzkumu kvantitativních strategií, řízení rizik a rozložení aktiv. Naším cílem je pomáhat investorům hodnotit investiční příležitosti na základě kvalitnějších informací.

Dobře sestavené portfolio není jen o dosahování výnosů. Je také o řízení rizik na cestě k dlouhodobým finančním cílům.